Klokánek Brno

Hlavní směry činnosti Fondu ohrožených dětí, o.s.

• Klokánek – zařízení rodinné péče jako alternativa ústavní výchovy,
• vyhledávání náhradních rodin pro obtížně umístitelné děti,
• vyhledávání a pomoc dětem týraným i jinak sociálně ohroženým,
• provoz azylových domů Střecha pro rodiny s dětmi a mládež bez domova,
• poradenská a hmotná pomoc náhradním i potřebným vlastním rodinám s dětmi,
• osvěta a snaha o změnu legislativy

Klokánek je  projekt Fondu ohrožených dětí, jehož cílem je změnit dosavadní nevyhovující systém ústavní výchovy a nahradit jej v co největší míře přechodnou rodinnou péčí na dobu, než se dítě může po vyřešení nebo zlepšení situace vrátit domů, nebo než je pro něj nalezena trvalá náhradní rodina (osvojení, pěstounská péče). Dosavadní praxe u nás je taková, že děti, o které se rodiče nemohou, nechtějí nebo nejsou schopni starat, končí nejčastěji v ústavu. Ročně je to více než čtyři tisíce dětí! Ve většině případů pro ně umístění do neosobní ústavní péče znamená další trauma, které často pociťují hůř než ponechaní v dosavadním prostředí, na které si již zvykly. Často dochází k přerušení sourozeneckých vazeb, protože děti do tří let jsou umísťovány do zařízení ministerstva zdravotnictví (kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti mladší tří let) a děti starší do školských zařízení, případně do ústavů sociální péče, které patří pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Přitom právě tam, kde selhávají rodiče, bývají sourozenecké vazby velmi silné. Na této situaci bohužel nic nezměnil ani nový zákon o ústavní výchově. Kolektivní péče má zejména u malých dětí za následek psychickou deprivaci, která se projevuje celkovým opožďováním vývoje a negativně ovlivňuje psychický a citový vývoj dítěte až do dospělosti, trvá-li tento stav delší dobu. Negativní následky ústavní výchovy se pak přenášejí i do dalších generací. Ten, kdo prožije dětství nebo jeho velkou část v ústavu, není obvykle schopen navazovat kvalitní a trvalé citové vztahy a jako rodič selhává, protože nemá dostatek vzorů rodičovského chování. Ročně opouští brány ústavů po dosažení zletilosti několik stovek dětí, které často nemají kam se vrátit a končí pak na ulici, v delikventních partách, v lepším případě v azylových domech.

Výhody Klokánků oproti ústavnímu systému:

• děti lze přijímat nejen na základě předběžného opatření nebo rozsudku, ale i bez soudního rozhodnutí na žádost rodičů (zák. zástupců) nebo na žádost OSPOD s následným souhlasem rodičů – lze tedy pomoci rychle, kdy je to právě zapotřebí. Zlepší-li se podmínky v rodině, lze pobyt rychle ukončit a dítě vrátit domů,
• děti lze přijímat i na základě jejich vlastní žádosti a poskytovat jim péči i proti vůli rodičů až do té doby, než soud rozhodne o předběžném opatření (tj. v případě tzv. rychlého předběžného opatření 24 hodin, v případě obyčejného předběžného opatření 7 dní). Je tak možno zajistit rychlou pomoc dětem na útěku z rodiny, často jde o děti týrané, zanedbávané a zneužívané,
• lze přijímat celé skupiny sourozenců bez ohledu na věk, nedochází tedy k jejich další traumatizaci v důsledku rozdělování do různých zařízení zdravotnických (děti do tří let) či školských (děti starší tří let),
• děti se přijímají přímo „z terénu“, bez zbytečného pobytu v diagnostickém ústavu, kde jsou společně ve stejném režimu děti bez poruch chování s dětmi výrazně narušenými, agresivními, s anamnézou prostituce, trestné činnosti, toxikománie, apod. (děti bez těchto problémů jsou kromě psychické deprivace zvýšeně ohroženy šikanou i mravním zpustnutím),
• Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc lze provozovat jako rodinnou péči, a to buď přímo v rodinách zaměstnanců provozovatele, nebo v objektech se služebními byty na bázi nepřetržité týdenní střídavé péči dvou stabilních „tet“ po všech stránkách tak jako v rodině (zák. o rodině umožňuje i střídavou péči rodičů, kdy dítě navíc mění bydliště) – nedochází tedy k opožďování dětí ani k jejich psychické deprivaci – mají stejné množství podnětů a citové saturace jako např. dítě vyrůstající u příbuzných.
• podle novely zákona o rodině (§ 46 odst. 1,2) může soud umístit dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc namísto do ústavní výchovy na neomezeně dlouhou dobu (tj. dokud se dítě nemůže vrátit domů nebo není-li to možné, dokud není nalezeno vhodnější řešení, např. osvojení, pěstounská péče, svěření do výchovy třetí osoby). Pokud zařízení poskytuje rodinnou péči, má přednost před ústavní výchovou. Ne vždy to však úřady a soudy respektují.
• péče o děti v Klokáncích je průměrně o padesát tisíc korun na dítě a rok lacinější než ústavní výchova (v ústavní výchově 250 až 550 tisíc korun na dítě ročně), přestože v jednom bytě je poskytována péče mnohem menšímu počtu dětí než v dětských domovech a jiných ústavech (zpravidla dvěma až čtyřem). V dětských domovech bude i po snížení počtu dětí ve výchovné skupině počet dětí vyšší (minimálně šest, maximálně osm oproti současným až dvanácti dětem ve výchovné skupině).
• V Klokánku je „teta“ (příp. i „strýc“) s dětmi v bytě i v noci a svou přítomností a uklidňováním (např. při nočních děsech nebo pláči dětí) jim dodává pocit jistoty a bezpečí. Naproti tomu v dětských domovech je obvykle jen jedna noční vychovatelka na celý ústav, příp. patro.

Právní rámec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc:

• Klokánky mají statut zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Podle § 42 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí poskytují zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané, anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Ochrana a pomoc takovému dítěti spočívá v uspokojování základních životních potřeb, včetně ubytování, a v zajištění lékařské péče zdravotnickým zařízením, psychologické a jiné obdobné nutné péče. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se v zařízení poskytuje ochrana a pomoc dítěti v případech uvedených v § 37, a to po dobu, než rozhodne soud o návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na nařízení předběžného opatření. Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že péče v těchto zařízeních se poskytuje dětem bez ohledu na věk, tj. i dětem mladším tří let.
• Podle § 46 odst. 1 zákona o rodině č. 94/1963 Sb. v platném znění může soud za stanovených podmínek nařídit ústavní výchovu nebo dítě svěřit do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je soud před nařízením ústavní výchovy povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí nebo rodinnou péčí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, která má přednost před výchovu ústavní. Pominou-li po nařízení ústavní výchovy její důvody nebo lze-li dítěti zajistit náhradní rodinnou péči, soud ústavní výchovou zruší. Toto ustanovení je zcela jednoznačné– rodinná péče v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc má přednost před ústavní výchovou, a to bez ohledu na věk dítěte.

Klokánky mají pověření MPSV jako zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Mohou proto týrané a zneužívané děti přijmout i bez souhlasu rodičů až do doby, než je rozhodnuto o předběžném opatření.

Klokánky mají nepřetržitý provoz, proto mohou kdykoli přijmout i novorozence, jejichž matky tají těhotenství a porodí mimo zdravotnické zařízení.